Změna životního stylu je podle odborníků klíčem k dlouhodobému a zdravému hubnutí. Samotné léky na snížení hmotnosti nestačí, upozornil u příležitosti Světového dne obezity, který připadá na 4. března, přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny a předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík. Pro trvalý efekt je podle něj nutné upravit jídelníček, zajistit dostatečný příjem bílkovin a zvýšit pohybovou aktivitu, včetně silového tréninku.
„Domnívat se, že ke zdravému a dlouhodobému snížení hmotnosti stačí léky, by bylo chybou,“ zdůraznil Haluzík. Moderní přípravky sice mohou být účinným pomocníkem, samy o sobě ale problém nevyřeší.
Obezita představuje významný zdravotní problém. Podle Haluzíka je nejčastější příčinou řady chronických onemocnění, například diabetu 2. typu či kardiovaskulárních chorob, a zvyšuje také riziko vzniku některých nádorových onemocnění. Odhady hovoří o tom, že nadváhou nebo obezitou trpí zhruba dvě třetiny české populace, přičemž samotná obezita postihuje asi pětinu až čtvrtinu dospělých. Znepokojivý je i výskyt u dětí a dospívajících, kde se týká přibližně 16 procent.
První statistiky z IKEM ukazují, že u stovky pacientů užívajících moderní léky na hubnutí došlo v průměru k poklesu tělesné hmotnosti o osm procent a ke snížení tělesného tuku asi o šest procent. Odborníci však upozorňují, že část úbytku připadá i na svalovou hmotu. V některých případech jde o snížení množství tuku, který je ve svalech nadměrně uložený, což je u lidí s obezitou běžné.
Kromě fyzických dopadů se obezita pojí i s psychickými obtížemi. Stále více pacientů podle odborníků popisuje takzvaný „jídelní šum“ – vtíravé a přetrvávající myšlenky na jídlo, které nejsou vyvolány hladem. Klinická psycholožka Šárka Slabá z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvedla, že až 57 procent lidí s nadváhou nebo obezitou zažívá kontinuální a rušivé myšlenky na jídlo. Jen malá část z nich však tento stav dokáže pojmenovat.
Podle Slabé může jídelní šum souviset s nepravidelným či příliš restriktivním stravováním, stresem, nedostatkem spánku nebo dlouhodobým soustředěním na tělesnou hmotnost. U dětí se častěji projevuje zvýšenou citlivostí na potravinové podněty. Rizikovými faktory jsou zejména nestabilní denní režim, opakované omezování jídla, stresující prostředí či nadměrná pozornost věnovaná hmotnosti v rodině.
Omezit vtíravé myšlenky může podle odborníků pomoci pravidelné a strukturované plánování jídel, práce s automatickými myšlenkami nebo vhodně zvolená farmakologická léčba. Pokud člověk tráví nadměrné množství času přemýšlením o jídle, může to vést ke snížení pracovního výkonu, psychickému vyčerpání i poklesu sebevědomí.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
