V pražské zoologické zahradě se po dlouhých dvaceti letech podařilo odchovat mládě vzácného orlosupa bradatého. Nově vylíhnutý dravec zatím zůstává v zázemí, kde o něj pečují jeho rodiče i chovatelé. Podle nich se mláděti daří dobře, i když ho zatím nelze považovat za plně odchované.
Zoo Praha zaznamenala poslední úspěšné rozmnožení tohoto druhu před zhruba dvěma desetiletími. Historicky se jí však daří – už v roce 1989 byla první zoo v Česku, které se podařilo orlosupy odchovat. Celkem se zde narodilo osm mláďat, přičemž většina z nich byla později vypuštěna do volné přírody.
Současné mládě pochází z nového chovného páru, který má kořeny v kriticky ohrožené korsické populaci. Po vylíhnutí vážilo pouhých 133 gramů. První týden strávilo v péči chovatelů, kteří mu pomohli zesílit a zvýšit šance na přežití. Zároveň tím podpořili i úspěšné přijetí mláděte rodiči, kteří s odchovem neměli předchozí zkušenosti. Ti se následně o potomka začali starat sami a bez komplikací.
Po necelém měsíci už mládě dosáhlo hmotnosti přibližně 1,25 kilogramu. Jeho jídelníček tvoří především maso potkanů, králíků nebo jiné zvěře. Podle chovatelů je aktivní a prospívá bez problémů. Zatím je pokryté jemným prachovým peřím, ale v dospělosti získá typický vzhled – včetně výrazného černého „vousu“ pod zobákem a načervenalých duhovek.
Velkým pozitivem je také chování rodičovského páru. Dlouhá pauza v rozmnožování byla způsobena nejen stárnutím původních jedinců, ale i složitým hledáním vhodného nového páru. U orlosupů totiž nestačí genetická či věková kompatibilita – důležitou roli hraje i povaha. Tito inteligentní dravci si totiž vytvářejí pevné partnerské svazky, často na celý život.
Nový pár získala Zoo Praha z rakouské chovné stanice v Haringsee, se kterou dlouhodobě spolupracuje. Společně se podílejí nejen na výměně vhodných jedinců, ale i na návratu orlosupů do volné přírody. Díky této spolupráci už bylo vypuštěno několik ptáků odchovaných v Praze i v dalších zoologických zahradách.
Orlosup bradatý patří mezi unikátní dravce, kteří obývají především horské oblasti Afriky, Evropy a Asie. Proslul mimo jiné svou neobvyklou potravní specializací – živí se totiž převážně kostmi. Ty často shazuje z výšky na skály, aby se dostal k výživnému morku, a následně konzumuje i jejich úlomky.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek je ilustrační
