Počet cizinců s legálním pobytem v České republice se na konci loňského roku opět zvýšil. Celkem jich bylo evidováno 1 131 197, což je meziročně nárůst přibližně o 37 tisíc lidí, tedy o 3,4 procenta. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o migraci ministerstva vnitra. Cizinci tvořili 10,38 procenta obyvatel země, přičemž zdaleka nejvíce jich dlouhodobě žije v Praze.
Hlavní město zůstává největším centrem migrace v Česku – soustřeďuje se zde nejvyšší počet cizinců díky pracovním příležitostem, školám i dostupným službám. Výrazný podíl na celkovém nárůstu mají i nadále občané Ukrajiny, kteří do Česka přišli v souvislosti s válkou ve své zemi. Ukrajinci tvoří více než polovinu všech cizinců registrovaných v ČR, přičemž velká část z nich žije právě v Praze a jejím okolí.
Ministerstvo vnitra opakovaně upozorňuje, že klíčovým faktorem růstu je systém dočasné ochrany. Ten umožňuje válečným uprchlíkům z Ukrajiny přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělávání i pracovnímu trhu. Na konci loňského roku mělo dočasnou ochranu 393 056 lidí, což odpovídá zhruba 3,6 procenta populace Česka. V přepočtu na počet obyvatel patří Česká republika dlouhodobě k zemím EU, které přijaly nejvíce ukrajinských uprchlíků.
Směrnici o dočasné ochraně zavedla Evropská unie v březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Už v prvním roce konfliktu vydalo Česko přes 470 tisíc těchto povolení. Ke konci roku 2023 bylo v zemi evidováno 375 021 Ukrajinců s dočasnou ochranou, o rok později jejich počet vzrostl na 388 879. O prodloužení ochrany je nutné žádat každoročně, loni tak učinilo zhruba 351 tisíc lidí.
Celkově pobývalo na konci roku v Česku legálně téměř 613 tisíc Ukrajinců. Druhou nejpočetnější skupinou byli Slováci s více než 125 tisíci osobami, následovali Vietnamci s přibližně 70 tisíci a Rusové, kterých bylo zhruba 37 500. Přibližně 80 procent cizinců pochází ze zemí mimo EU, zatímco občané států EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska tvoří asi pětinu. Statistiky nezahrnují lidi s krátkodobými schengenskými vízy ani neregistrované občany EU.
Zároveň pokračuje pokles počtu žádostí o mezinárodní ochranu. Loni o azyl nebo doplňkovou ochranu v Česku požádalo 1 197 lidí, což je o 166 méně než v předchozím roce. Nejčastěji žádali Vietnamci, následovaní Ukrajinci, Uzbeci a Moldavany. O ochranu se přihlásilo také 65 občanů Ruska.
Kladně bylo v roce 2024 vyřízeno 197 žádostí – azyl získalo 70 lidí a doplňkovou ochranu 127. Ve srovnání s předchozími lety jde o další pokles, protože v roce 2023 uspělo 324 žadatelů a v roce 2022 dokonce 479.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
