Pražský Průmyslový palác je po více než čtyřech letech stavebních a restaurátorských prací znovu kompletní. Na Výstavišti se veřejnosti otevírá historická budova, jejíž obnova zahrnovala také znovupostavení levého křídla zničeného požárem v roce 2008. Celkové náklady dosáhly přibližně tří miliard korun. Vedle návratu historické podoby získal palác také nové technické a provozní zázemí pro výstavy, kongresy, kulturní akce a další velké události.
Rekonstrukce začala v lednu 2022 a během jejího průběhu se na projektu vystřídaly tisíce lidí. Vedle stavebních firem a technických specialistů se na obnově podíleli také restaurátoři a řemeslníci různých profesí. Práce zahrnovaly například truhlářství, kovářství, štukatérství, malířství, klempířství, pasířství, zlatnictví nebo restaurování vitráží.
Podle pražského radního pro majetek Adama Zábranského patřila obnova paláce k nejsložitějším projektům, které měl na starosti. Upozornil zároveň na význam budovy pro celý areál Výstaviště a na skutečnost, že práce probíhaly v historické stavbě, která byla opakovaně upravována po více než 130 let.
Právě postupné přestavby představovaly pro stavbaře jednu z komplikací. Část zásahů totiž nebyla dostatečně zachycena v dostupné dokumentaci a skutečný stav některých konstrukcí se ukázal až po jejich odkrytí. Problém představovala také vestavba z 50. let minulého století, která zakrývala původní ocelovou konstrukci. Stavbaři se museli vypořádat rovněž s neznámým vedením některých inženýrských sítí a stavem základových konstrukcí.
Návrat levého křídla
Nejviditelnější součástí projektu byla dostavba levého křídla. To v roce 2008 kompletně zničil rozsáhlý požár, zatímco střední halu a pravou část paláce se podařilo zachránit.
Nové levé křídlo respektuje historické proporce a podobu původní konstrukce. Současně ale splňuje dnešní požadavky na bezpečnost, zatížení a provoz. Pod jeho úrovní vzniklo nové suterénní zázemí se sklady, technologiemi a prostory pro zásobování. Součástí je také vjezd pro nákladní automobily, který má usnadnit přípravu velkých výstav a dalších akcí.
Obnova probíhala v době, kdy stavebnictví čelilo růstu cen, problémům s dostupností materiálů a nedostatku pracovníků. Podle generálního ředitele společnosti Metrostav CZ Jaroslava Herana se navíc v průběhu rekonstrukce objevily nové skutečnosti týkající se historické stavby, na které bylo nutné reagovat. I proto se práce proti původním předpokladům prodloužily.
Celkové náklady projektu jsou přibližně tři miliardy korun. Část financování pochází z evropského Modernizačního fondu, který má přispět také ke snížení energetické náročnosti objektu. Podpora může podle údajů k projektu dosáhnout až 293,5 milionu korun.
Obnova konstrukcí, hodin i stropu
Mimořádnou pozornost si vyžádala střední hala, která patří k architektonicky nejvýraznějším částem paláce. Restaurátoři zde pracovali mimo jiné na původní ocelové konstrukci z roku 1891. Některé její části bylo možné opravit a zachovat, jiné byly kvůli korozi nahrazeny.
Na budovu se zároveň vrátily některé historické prvky, které v průběhu desetiletí zmizely. Jedná se například o dekorativní prvky, části fasády nebo svatováclavskou korunu na vrcholu věže.
Kompletní obnovou prošla také hodinová věž. Je vysoká přibližně 51 metrů a její konstrukce váží kolem 26 tun. Během rekonstrukce byla celá věž rozebrána, restaurována a následně znovu osazena. Opravy se dočkal také historický hodinový mechanismus, ciferníky a ručičky.
Jednou z nejnáročnějších částí byla renovace malovaného dřevěného stropu ve střední hale. Ten zabírá plochu zhruba 2737 metrů čtverečních a skládá se z 1232 prken uspořádaných do 77 polí. Každý jednotlivý kus byl při demontáži označen, aby mohl být po opravě vrácen na původní místo.
Restaurátoři se přitom snažili zachovat co největší množství původního materiálu. Strop proto nebyl jednoduše vytvořen jako kopie podle historických fotografií, ale prošel opravou tradičními restaurátorskými postupy.
Tisíce skel a návrat zničené vitráže
Výraznou součástí paláce jsou také vitráže. Celý soubor tvoří více než pět tisíc skleněných výplní o celkové ploše přes 2250 metrů čtverečních. Jednotlivé vitráže byly demontovány a následně restaurovány ve specializovaném pracovišti v Novém Boru.
Zvláštní pozornost vzbudila oválná malovaná vitráž na boční straně levého křídla. Původní dílo s motivem Orba a lov, vycházející z předlohy Mikoláše Alše, zničil požár v roce 2008. Pro její obnovu se podařilo získat historickou fotografii díky veřejné výzvě.
Nová vitráž má rozměry přibližně 5,8 krát 3,3 metru. Její malovaná plocha dosahuje zhruba 19 metrů čtverečních a tvoří ji přibližně 980 kusů skla. Samotná malba zabrala restaurátorům přibližně tři měsíce.
Historická budova s moderním vybavením
Cílem rekonstrukce nebylo pouze obnovit vzhled památky. Průmyslový palác má po dokončení fungovat jako současné výstavní a kongresové centrum.
Budova proto dostala nové systémy vytápění a chlazení, vzduchotechniku, požární zabezpečení, sprinklery nebo nouzové osvětlení. Energetické řešení využívá také 70 vrtů pro tepelná čerpadla, která mohou sloužit jako sekundární zdroj vytápění i chlazení.
Technické zázemí je rozděleno mezi jednotlivá křídla. Objekt má celkem šest strojoven a střední hala může být zásobována z obou stran. Modernizované vybavení má umožnit pořádání akcí odpovídajících současným požadavkům a zároveň zachovat historický charakter interiéru.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda při znovuotevření uvedl, že se městu po letech podařilo vrátit nejen jednotlivé části objektu, ale celý Průmyslový palác. Podle něj má obnovená budova sloužit Pražanům i návštěvníkům města v dalších desetiletích.
První velkou akcí bude Designblok
Obnovený palác se zapojí do dalšího fungování celého Výstaviště. Areál hostí veletrhy, kongresy, kulturní a společenské akce i další program pro veřejnost. Průmyslový palác přitom patří k jeho největším vnitřním prostorům.
První velkou akcí po rekonstrukci bude na podzim 2026 Designblok. Následně se budova vrátí k veletržnímu provozu a počítá se také s jejím využitím pro kongresy, konference a další kulturní a společenské události.
Při příležitosti otevření připravilo Výstaviště také doprovodný program. Od 24. září je před palácem k vidění venkovní výstava Obnova v rukou mistrů, která představuje práci řemeslníků a restaurátorů zapojených do rekonstrukce. Od 25. září do 11. října jsou naplánované komentované prohlídky obnoveného objektu. Zájem o ně je podle pořadatelů vysoký a další termíny mají být postupně zveřejňovány.
Na piazzettě před palácem bude od 5. do 19. října instalováno také dílo Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina Jak se dotknout nebe. Instalace bude přístupná zdarma.
Výstaviště zároveň připomene vlastní historii prostřednictvím obrazové publikace Planeta Výstaviště, která zachycuje areál na fotografiích českých autorů v různých obdobích jeho existence.
Palác stojí na Výstavišti už 135 let
Průmyslový palác byl slavnostně otevřen 15. května 1891 při Jubilejní zemské výstavě. Autory projektu byli architekti Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl. Dominantou stavby se stala hodinová věž vysoká 51 metrů a rozsáhlá železná konstrukce, která ve své době představovala pokrokové stavební řešení.
Jubilejní zemská výstava přivedla na Výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Areál se následně stal místem významných výstav, veletrhů, kulturních akcí i společenského života.
Novodobou historii paláce výrazně poznamenal požár ze 16. října 2008. Plameny tehdy zničily celé levé křídlo. Zbytek objektu se podařilo zachránit, na kompletní obnovu však Praha čekala dalších 18 let.
Po dokončení současné rekonstrukce je Průmyslový palác opět kompletní. Historická stavba tak získává nejen obnovené původní prvky, ale také technické zázemí potřebné pro provoz velkého výstavního a společenského prostoru v 21. století.
REDAKCE / Zdroj a foto: TZ hl. m. Prahy
