Praha v posledních letech hospodaří s výraznými přebytky. Každoročně jí na účtech zůstávají desítky miliard korun, což vyvolává kritiku ze strany ministerstva i opozičního hnutí ANO. Vedení metropole ale tvrdí, že nejde o peníze, které by město neumělo využít. Část prostředků si Praha ponechává právě kvůli přípravě a financování rozsáhlých investic, jejichž realizace potrvá řadu let.
V roce 2023 skončilo hospodaření hlavního města přebytkem 29,27 miliardy korun. O rok později to bylo 22,96 miliardy a v loňském roce 24,17 miliardy korun. Praha tyto prostředky postupně zapojuje do rozpočtů dalších let, část rozděluje městským částem na investice a další peníze si ponechává na velké projekty.
Mezi nejvýznamnější plánované investice patří především výstavba metra D, dokončení vnitřního městského okruhu a další dopravní stavby. Podle pražského radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) má město v současnosti rozpracované nebo připravované projekty v hodnotě přibližně půl bilionu korun. Praha proto podle něj potřebuje mít dostatečné finanční rezervy, aby byla schopna tyto investice v budoucnu zaplatit.
Do tempa čerpání peněz se navíc promítají i okolnosti, které město nemůže zcela ovlivnit. Příkladem je zdržení výstavby metra D způsobené řízeními před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Některé plánované výdaje se tak přesouvají do dalších let, což se následně odráží i ve výsledcích hospodaření.
Kritika přichází také ze strany státu. Ministerstvo financí letos upozornilo, že vysoké přebytky Prahy mohou znamenat nedostatečné využívání jejího investičního potenciálu. Resort v této souvislosti navrhuje změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Podle vedení Prahy by však případné snížení příjmů města muselo být doprovázeno vyšší státní podporou strategických projektů, které mají význam nejen pro metropoli, ale pro celou republiku.
Zástupci Prahy zároveň poukazují na to, že stát městu na některé klíčové dopravní projekty přispívá jen omezeně. Pokud by tedy Praha měla v budoucnu získávat z rozpočtového určení daní méně peněz, musel by podle Kováříka stát zároveň převzít větší část nákladů na stavby celostátního významu.
Hospodaření metropole kritizuje i opoziční ANO. Zastupitel a kandidát hnutí na primátora Jan Hušbauer tvrdí, že Praha má k dispozici značné finanční prostředky, ale nedokáže je dostatečně rychle proměnit v projekty, které by Pražané pocítili v každodenním životě. Podle něj není rozhodující, kolik peněz městu zůstává na účtech, ale jaké služby a investice za ně obyvatelé skutečně dostávají.
Praha se tak dostává do poněkud paradoxní situace. Zatímco část opozice a státní správa jí vytýká příliš vysoké zůstatky a pomalé investování, vedení města argumentuje tím, že právě finanční přebytky mu umožňují připravovat a postupně financovat projekty za stovky miliard korun. Spor se tak netýká pouze samotné výše přebytků, ale především toho, jak rychle by měla metropole své peníze utrácet a jak velkou finanční rezervu si má vzhledem k plánovaným investicím ponechat.
Zadluženost Prahy přitom v posledních letech výrazně klesá. Město postupně splácí úvěry u Evropské investiční banky, které v minulosti využilo například na odstraňování následků ničivé povodně z roku 2002 nebo na rozvoj metra. Nejvyšší dluh mělo hlavní město v roce 2013, kdy dosahoval 33,4 miliardy korun. Na konci loňského roku už zbývalo u EIB přibližně 4,75 miliardy korun.
Příznivý vývoj zadlužení podle vedení Prahy ukazuje, že město není závislé na masivním zadlužování a může velké investice financovat z vlastních zdrojů. Opozice naopak trvá na tom, že samotné hromadění peněz nestačí. O výsledku sporu tak v dalších letech rozhodne především to, zda Praha dokáže své finanční rezervy skutečně proměnit v nové dopravní stavby, infrastrukturu a další projekty, které mají dlouhodobě změnit fungování metropole.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
