Praha má nový plán pro budoucnost svého teplárenství. Rada hlavního města schválila Strategii a generel teplárenství do roku 2036, který má sjednotit postup města, provozovatelů i dalších významných subjektů. Dokument se zaměřuje především na energetickou bezpečnost, modernizaci infrastruktury, diverzifikaci zdrojů a stabilitu dodávek tepla pro obyvatele metropole.
Podle vedení města je koordinace jednotlivých aktérů důležitá zejména kvůli rozsahu pražské teplárenské soustavy. Na dodávkách tepla jsou závislé statisíce lidí a případné výpadky či nedostatečná kapacita infrastruktury by mohly mít výrazný dopad na fungování metropole.
„Praha potřebuje mít jasný plán, kam se má její teplárenství v dalších letech ubírat. Nová strategie nám umožní lépe koordinovat investice a současně posilovat bezpečnost i dlouhodobou udržitelnost dodávek,“ uvedl pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Investice mají dosáhnout 18 miliard korun
Strategie se zabývá nejen samotnou výrobou a distribucí tepla, ale také budoucí podobou celé infrastruktury. Do jednotlivých opatření a projektů má podle dokumentu v příštích letech směřovat přibližně 18 miliard korun.
Cílem je postupně modernizovat stávající zařízení, hledat nové zdroje tepelné energie a zároveň snížit závislost systému na jednotlivých typech paliv či konkrétních zdrojích. Praha chce tímto způsobem zvýšit odolnost teplárenské soustavy a vytvořit podmínky pro předvídatelnější vývoj cen tepla.
Na přípravě strategie se podíleli odborníci z energetiky, technických oborů, ekonomie, legislativy i územního plánování. Dokument proto podle města kombinuje technické možnosti s ekonomickými a legislativními podmínkami.
„Praha nemůže být pouze pasivním pozorovatelem systému, který zajišťuje teplo pro statisíce domácností. Strategie má městu umožnit lépe ovlivňovat jeho další směřování a spojit otázky ceny, bezpečnosti dodávek, rozvoje města a modernizace zdrojů,“ uvedl předseda výboru pro energetiku Jan Chabr.
Na přípravě spolupracovali městské i soukromé firmy
Vznik dokumentu doprovázela spolupráce řady společností působících v energetice a souvisejících oborech. Za městskou sféru se do přípravy zapojily například Pražská plynárenská, Pražské služby, Kolektory Praha, Pražská energetika nebo Pražská vodohospodářská společnost.
Své podklady poskytly také významné komerční firmy působící v pražském teplárenství, mezi nimi ČEZ ESCO, Veolia Energie Česká republika a Pražská teplárenská. Jejich informace byly využity při analýze současného stavu a při nastavování budoucích investičních priorit.
Strategie zároveň navazuje na další dlouhodobé plány hlavního města. Jedním z projektů, které dokument podporuje, je například vznik nového energocentra na Císařském ostrově.
Praha chce využít teplo z odpadních vod
Energocentrum má využívat zbytkové teplo obsažené v odpadních vodách. Praha v projektu vidí jednu z možností, jak získávat tepelnou energii efektivněji a současně omezovat emise spojené s její výrobou.
Projekt zapadá také do městského Klimatického plánu do roku 2030. Podobné technologie už fungují v některých evropských městech, například ve Vídni nebo Kodani.
„Využití tepla z odpadních vod představuje pro Prahu významnou příležitost ke snižování emisí z výroby tepla. Proto je důležité, že s energocentrem na Císařském ostrově nová strategie počítá,“ uvedla náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
Schválená strategie má nyní sloužit jako dlouhodobý základ pro rozhodování o rozvoji pražského teplárenství. Město chce prostřednictvím plánovaných investic postupně modernizovat soustavu, rozšiřovat možnosti využití různých zdrojů energie a posílit její bezpečnost. Výsledkem má být stabilnější a odolnější systém zásobování teplem, který bude schopen reagovat na další rozvoj Prahy až do roku 2036.
REDAKCE / Zdroj a foto: TZ hl. m. Prahy
