Hospodaření Prahy se v současném volebním období podle analýzy Hlídače státu oproti předchozím letům z hlediska rizikovosti zlepšilo. Metropole zároveň výrazně zvýšila transparentnost při zveřejňování smluv. Přesto však v této oblasti zůstává mezi krajskými městy na posledním místě. Praha naopak vyniká výší rozpočtových přebytků a objemem peněz, které má uložené na účtech.
Hlídač státu hodnotí hospodaření měst pomocí takzvaného K-Indexu. Ten vychází z údajů o smlouvách zveřejněných v registru a sleduje míru rizikových znaků i transparentnosti. U většiny krajských měst se podle analýzy situace oproti minulému volebnímu období zlepšila.
Praze klesl průměrný K-Index z hodnoty 5,98 v letech 2019 až 2022 na 4,15 za období 2023 až 2025. V obou případech město získalo známku B. Podle Hlídače státu jde o nejvýraznější zlepšení mezi všemi krajskými městy.
Magistrát v letech 2023 až 2025 zveřejnil téměř 39 500 smluv. U 7,7 procenta z nich přitom nebyla veřejně dohledatelná cena. Oproti předchozímu období, kdy tento podíl dosahoval 13,6 procenta, jde o pokles. Praha ale i přesto zůstává v tomto ukazateli mezi krajskými městy poslední.
Zlepšila se také formální stránka zveřejňovaných smluv. Zatímco v letech 2019 až 2022 obsahovalo zásadní formální nedostatek 1,15 procenta smluv, v současném období jejich podíl klesl na 0,25 procenta.
Podle analýzy měla nejhodnotnější jednotlivá smlouva Prahy cenu kolem 30 miliard korun. Mezi soukromými dodavateli podle objemu uzavřených kontraktů nejvíce získala společnost Investiční Gama, jejíž zakázky dosáhly přibližně pěti miliard korun.
Do hodnocení Hlídače státu se promítá také hospodaření městských organizací a firem. Praha je zřizovatelem nebo vlastníkem 1057 různých subjektů. Některé z nich si vedly podle hodnocení hůře než samotný magistrát. Pražská plynárenská například dostala známku F, zatímco Dopravní podnik hlavního města Prahy a organizátor pražské dopravy Ropid získali známku C.
Na účtech má Praha téměř 170 miliard
Výraznou charakteristikou pražských veřejných financí jsou vysoké přebytky rozpočtu. Za loňský rok skončilo hospodaření metropole v plusu 24,17 miliardy korun. Současně výrazně rostly také peníze, které má město k dispozici na bankovních účtech.
Na konci roku 2025 tam Praha podle Hlídače státu měla 169,7 miliardy korun. O čtyři roky dříve to bylo 96,3 miliardy. Za toto období tak objem peněz na účtech vzrostl přibližně o 73 miliard korun, což představuje nejvyšší nárůst mezi krajskými městy.
Pražské úspory navíc převyšují celkové roční výdaje metropole. Ty loni dosáhly zhruba 124 miliard korun. U většiny ostatních krajských měst se podle analýzy peníze na účtech pohybují přibližně mezi třetinou a polovinou jejich ročních výdajů. Přebytek loni vykázalo šest krajských měst.
Podle analytičky CRIF – Czech Credit Bureau Věry Kameníčkové je tak vysoká úroveň úspor u velkého města neobvyklá. Uvedla, že podobný poměr úspor k velikosti rozpočtu se běžně objevuje spíše u malých obcí.
Kameníčková zároveň upozornila na rozdílný vývoj příjmů a úspor Prahy. Mezi lety 2010 a 2025 rostly příjmy hlavního města v průměru o pět procent ročně, zatímco peníze na bankovních účtech se zvyšovaly průměrně o 17 procent ročně.
Podle jejích údajů současně klesl podíl investic na příjmech Prahy z 31 procent v roce 2010 na 18 procent v roce 2025. U ostatních obcí v Česku se přitom ve stejném období tento podíl zvýšil z 31 na 34 procent.
Opozice kritizuje nízké investice
Vysoké přebytky a množství peněz na účtech se staly také předmětem kritiky pražské opozice, zejména hnutí ANO. Jeho kandidát na primátora Jan Hušbauer poukazuje na podle něj nedostatečné čerpání prostředků určených na investice.
Podle Hušbauera měla Praha v polovině letošního roku na účtech 205,5 miliardy korun. Zároveň podle něj město v uplynulých šesti letech splnilo svůj vlastní investiční plán pouze z 52 až 67 procent.
Vedení magistrátu argumentuje tím, že část naspořených prostředků je určena na financování rozsáhlých dopravních staveb. Mezi ně patří například metro D nebo dokončení vnitřního městského okruhu.
Hušbauer tento argument odmítá. Podle jeho výpočtu by Praha i při financování metra D bez další půjčky od Evropské investiční banky a současném zahájení stavby městského okruhu mohla mít v roce 2030 na účtech přibližně 312 miliard korun. To by bylo asi o 129 miliard více než na konci roku 2025.
Debata o pražských financích se tak vedle transparentnosti soustředí především na otázku, jak rychle a v jakém rozsahu dokáže město své vysoké finanční rezervy využít na plánované investice.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Hlídač státu / Titulní obrázek je ilustrační / Titulní obrázek je ilustrační, zdroj: MČ Praha 6 (Modernizace stanice metra Hradčanská)
