Pražští radní se v pondělí 7. září budou zabývat přípravou studie proveditelnosti nové, v pořadí páté linky metra. Projekt pracovně označovaný jako metro E má v budoucnu propojit několik významných částí metropole mimo její historické centrum. Zda půjde skutečně o klasické metro, nebo jiný druh kolejové dopravy, má určit právě připravovaná studie.
Analytickou část projektu nyní dokončuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Ta se zaměřuje především na možné vedení trasy a na místa, kde by nová linka mohla navazovat na další druhy dopravy.
Uvažované spojení by mělo vést například přes Smíchov, Prahu 4, Bohdalec, Vysočany a Letňany. Podle prvních výsledků by taková tangenciální trasa mohla odlehčit částem města, které jsou už nyní dopravně zatížené. S dalším rozvojem Prahy navíc hrozí, že kapacita současné tramvajové a autobusové sítě nebude v některých lokalitách dostačovat.
Podle náměstka primátora pro dopravu Jaromíra Beránka je důvodem pro přípravu projektu především potřeba postupně měnit dosavadní způsob fungování pražské dopravy. Ta je výrazně orientovaná na centrum, což znamená, že řada cestujících musí při cestách mezi okrajovými částmi města zbytečně cestovat přes centrální přestupní uzly.
Navrhovaná trasa by podle současných představ mohla měřit přibližně 22 kilometrů. Výrazně by se díky ní mohly zkrátit například cesty mezi Bohdalcem a Nákladovým nádražím Žižkov. Zatímco dnes cesta s přestupem zabere přibližně 25 minut, v budoucnu by mohla trvat jen několik minut.
Studie se však nebude zabývat pouze samotnou trasou. Jedním z problémů, který bude nutné vyřešit, jsou také výrazné výškové rozdíly v některých částech Prahy. Náročný je například úsek mezi Vysočany a Letňany, kde se na relativně krátké vzdálenosti prudce mění sklon terénu.
Právě proto má studie posoudit několik technologických variant. Kromě klasického metra přichází v úvahu například rychlotramvaj nebo některé hybridní systémy kolejové dopravy. Výsledkem by mělo být doporučení, která technologie bude s ohledem na technické podmínky, kapacitu i náklady pro Prahu nejvhodnější.
Projekt má podle představ města také výrazný vliv na budoucí rozvoj jednotlivých čtvrtí. Nová dopravní infrastruktura by mohla zvýšit atraktivitu území v okolí plánovaných stanic a současně umožnit efektivnější využití městských pozemků. Ty by mohly sloužit například pro vznik nových městských čtvrtí nebo dostupnějšího bydlení.
Významnou roli v dalším plánování má podle náměstka pro územní a strategický rozvoj Petra Hlaváčka sehrát také nový Metropolitní plán, který vstoupil v účinnost 1. září 2026. Ten nově vymezuje koridor územní rezervy pro budoucí kapacitní kolejové spojení. Město tak bude muset rozhodnout, zda tuto rezervu zachová, nebo ji v budoucnu z územního plánu odstraní.
Metropolitní plán zároveň určuje další směřování rozvoje Prahy a počítá také s rozvojem železničního uzlu včetně nových tunelových staveb. Právě tyto informace mají být jedním z podkladů pro rozhodování o trase, umístění přestupních uzlů i konkrétní technologii budoucí linky.
Příprava páté linky ale není jediným bodem, kterým se mají pražští radní zabývat. Současně chtějí vytvořit také pravidla pro lepší využívání pozemků v okolí současných stanic metra. Dopravní podnik hlavního města Prahy vlastní řadu pozemků, které by mohly být využity pro další rozvoj města.
Nový manuál má stanovit, jak s těmito lokalitami nakládat a jak vybírat projekty, které zde vzniknou. Pozornost se má zaměřit například na možnosti výstavby dostupného bydlení. Město chce zároveň nastavit jasnější pravidla pro spolupráci se soukromými investory, včetně modelů PPP.
Praha tím reaguje také na zkušenosti z některých předchozích projektů, kde spolupráce města se soukromými firmami vyvolala kontroverze. Jedním z příkladů je rozvoj území v okolí autobusového nádraží na Palmovce.
Podle předsedy zastupitelského klubu SPOLU pro Prahu a starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka má smysl připravovat projekt už nyní, přestože jeho případná realizace není otázkou nejbližších let. Odhadované náklady na vybudování páté linky se pohybují kolem 220 miliard korun.
Praha zároveň musí dokončit jiné zásadní dopravní stavby, především metro D a Městský okruh. Příprava studie proto nemá znamenat okamžité zahájení výstavby. Jejím cílem je především získat dostatek podkladů pro rozhodnutí o tom, zda a v jaké podobě bude město pátou linku v budoucnu potřebovat.
Vedle samotného projektu nové trasy tak Praha řeší i způsob, jak lépe využít potenciál své současné dopravní sítě. Rozvoj pozemků v okolí stanic a plánování nových dopravních uzlů má být součástí dlouhodobé strategie, která má metropoli připravit na očekávaný růst obyvatel i vznik nových městských čtvrtí.
Dokumenty:
- Posouzení dopadů a přínosů nové kapacitní kolejové tangenciální linky
- Metro E – Tangenciálně-okružní kolejový systém
REDAKCE / Zdroj a foto: TZ hl. m. Prahy
