Rostoucí počet lidí s obezitou nelze vysvětlit jen nezdravým životním stylem. Podle odborníků oslovených ČTK jde o chronické onemocnění, na jehož vzniku se významně podílejí genetické predispozice i duševní zdraví. Léčba proto vyžaduje komplexní přístup, do kterého se zapojují nejen lékaři, ale také psychologové, nutriční terapeuti či fyzioterapeuti.
Primářka pražské OB Kliniky Petra Šrámková připomíná, že genetika může vysvětlovat až 70 procent rizika rozvoje obezity. Zbytek pak souvisí s prostředím, v němž lidé žijí – typicky s nedostatkem pohybu a přebytkem vysoce kalorických potravin s nízkou nutriční hodnotou. K nárůstu hmotnosti navíc mohou přispívat i některé léky, například kortikoidy nebo antidepresiva.
Šrámková zároveň poukazuje na teorii, podle které mají někteří lidé „úspornější“ metabolismus jako dědictví po předcích, kteří přežili období hladu. Tuto myšlenku doplňuje psycholožka Jitka Herlesová: tělo těchto lidí si energii efektivně ukládá do tukových zásob, což je v moderním prostředí nadbytku spíše nevýhoda.
Obezita přináší i vážné zdravotní komplikace. Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. LF UK upozorňuje, že obézní lidé častěji trpí poruchami metabolismu tuků a cukrů, které poškozují cévy a urychlují rozvoj aterosklerózy. Ta může mít za následek infarkt nebo mrtvici. S obezitou se pojí také vyšší riziko trombóz, plicních embolií či psychických potíží, včetně depresí a úzkostí.
Podle Herlesové je zásadní, aby lidé obezitu nevnímali jako osobní selhání. Onemocnění se může rozvinout například po porodu, při dlouhodobém stresu nebo při poruchách spánku. K vyhledání odborné péče pacienty často přiměje až zhoršující se zdravotní stav či obtíže v každodenním životě – problémy s chůzí do schodů, zavazováním bot nebo s běžnými aktivitami s rodinou.
Odborníci se shodují, že základním kamenem léčby je pravidelný pohyb. Už půlhodina denně přináší podle Vrablíka měřitelné zdravotní přínosy. Ideální je svižná chůze, při níž člověk zvládne mluvit, ale ne zpívat. Doporučují se také dvě silová cvičení týdně.
Nedílnou součástí léčby je i úprava spánku a jídelníčku. Herlesová radí spát alespoň šest hodin denně, jíst menší porce vícekrát za den a vyhýbat se vydatným večerním jídlům. Změna se často dotkne celé rodiny – pomáhá například nenakupovat velké zásoby jídla a odolat slevám na sladkosti. Podle psycholožky je někdy třeba přehodnotit i vztahy, které udržování zdravých návyků komplikují.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
