NPÚ vyhlásil soutěž na obnovu pražské barokní Invalidovny

Národní památkový ústav vypsal veřejnou zakázku na rozsáhlou obnovu barokního areálu pražské Invalidovny. Předpokládaná hodnota projektu činí 2,15 miliardy korun včetně DPH a jde o největší investici, jakou kdy NPÚ realizoval. Informaci poskytla mluvčí ústavu Blanka Černá.

Zakázka zahrnuje rekonstrukci historické budovy z první poloviny 18. století, úpravu přilehlých zahrad a také výstavbu dvou nových moderních křídel. Samotné stavební práce by měly trvat přibližně tři roky. Pokud půjde vše podle plánu, veřejnosti by se Invalidovna mohla znovu otevřít na přelomu let 2029 a 2030.

Generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková označila projekt za mimořádný nejen svým rozsahem, ale i významem. O výstavbě nových objektů na jižní straně areálu podle návrhu architekta Petra Hájka se rozhodlo z důvodu ochrany historické stavby, do níž by nebylo nutné instalovat moderní technologie. Invalidovna je národní kulturní památkou a po dokončení obnovy má sloužit jako nové kulturní a společenské centrum v pražském Karlíně, otevřené místním obyvatelům i návštěvníkům města.

Historická část nabídne dvě stálé expozice, multifunkční sál až pro 170 osob, galerii pro krátkodobé výstavy, dvě návštěvnická centra, kavárnu, prostory pro dětské skupiny i další zázemí. Součástí projektu je rovněž technologická laboratoř, pracoviště dokumentačních fondů NPÚ a sídlo územní památkové správy. Ještě před zahájením rekonstrukce chce NPÚ Invalidovnu dočasně zpřístupnit, aby se veřejnost mohla seznámit s jejím současným stavem.

V nově vybudovaných křídlech vznikne zázemí pro Pražský filharmonický sbor včetně moderních zkušeben. Podle Blanky Černé budou tyto prostory vybaveny špičkovými technologiemi, které dosud nemají v České republice obdoby. Nádvoří a zahrady Invalidovny mají být v návštěvních hodinách volně přístupné a propojené s okolními parky.

Barokní Invalidovna byla inspirována pařížským Hôtel des Invalides a vznikla jako domov pro válečné veterány podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Základní kámen byl položen v roce 1732 za účasti císaře Karla VI. Původně zamýšlený rozsah počítal s ubytováním až 4000 invalidů a jejich rodin, realizována však byla pouze zhruba jedna devítina projektu. Moderní přístavby podle Goryczkové umožní soustředit technické zázemí mimo historickou budovu a zároveň rozšířit nabídku vzdělávacích a kulturních aktivit.

Dosud největší komplexní obnovou realizovanou NPÚ byla rekonstrukce hospitálu Kuks, která probíhala v letech 2013 až 2015 a vyšla na více než 322 milionů korun, převážně z prostředků Evropské unie. Dotaci však ústav musel v roce 2023 vrátit kvůli manipulaci se zakázkou, za niž byli tři muži odsouzeni k vězení. NPÚ tehdy uvedl, že šlo o selhání jednotlivců.

Srovnatelně rozsáhlým projektem je také obnova Státního zámku Litomyšl, památky UNESCO, s rozpočtem 422 milionů korun, která má skončit na konci roku 2027. Další investice NPÚ jsou realizovány postupně v jednotlivých etapách.

V loňském roce dosáhly investice NPÚ zhruba 800 milionů korun z evropských, státních i vlastních zdrojů. Pro letošní rok ústav plánoval investice ve výši 733 milionů korun, přičemž projekt Invalidovny je financován samostatně s přislíbenou podporou státu. NPÚ je příspěvkovou organizací ministerstva kultury a v roce 2024 hospodařil s rozpočtem přes 1,9 miliardy korun.

Invalidovna sloužila válečným invalidům do roku 1935, její každodenní život zachytil mimo jiné fotograf Josef Sudek. Později zde sídlil Vojenský ústřední archiv, budovu však výrazně poškodily povodně v roce 2002. Následně byla převedena na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ji původně zamýšlel prodat. Nakonec ji však NPÚ v roce 2018 získal bezúplatně do své správy.

Invalidovna v číslech:

REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto zdroj: wikipedia.org