Kumulace funkcí Zdeňka Hřiba (Piráti) znovu otevírá starou otázku, jak pevné jsou sliby Pirátské strany o „nové politice“. Strana, která si dlouhodobě budovala image „čistoty“ a odporu vůči trafikám, dnes čelí nepříjemnému zrcadlu. A to zrcadlo nastavuje právě jeden z jejích nejviditelnějších představitelů.
Ještě před několika lety Piráti hlasitě brojili proti kumulaci funkcí a příjmů. Heslo „jeden člověk, jeden plat“ se stalo symbolem jejich odlišnosti od tradičních stran. Dnes ale tahle mantra působí spíš jako zapomenutý slogan z archivního videa než jako reálně dodržovaný princip. Kritici čím dál častěji mluví o tom, že se Piráti začínají podobat těm, proti nimž kdysi vymezovali.
Pražská organizace strany si tímto testem prochází naplno. Schválení kandidátky pro komunální volby sice formálně proběhlo, ale napětí uvnitř strany rozhodně nezmizelo. Spory jen utichly na povrchu, zatímco pod ním dál doutnají. A jedním z hlavních ohnisek zůstává právě role Zdeňka Hřiba.
Ten po svém působení v čele Prahy nezmizel ze scény – naopak. Vedle poslaneckého mandátu si ponechal i křeslo zastupitele hlavního města Prahy a vliv v městských strukturách, včetně Dopravního podniku hl. m. Prahy, kde působí v dozorčí radě. Dříve byl aktivní i v pražském energetickém holdingu. Výsledkem je kombinace funkcí a příjmů, která by ještě nedávno sloužila Pirátům jako učebnicový příklad toho, co je v politice špatně.
Celou situaci navíc přiostřila epizoda s odměnami z energetické společnosti v řádu statisíců korun. Byť bylo přestupkové řízení uzavřeno s odkazem na administrativní chybu, pachuť zůstává. A právě ta je v politice často důležitější než samotný právní výsledek. Důvěra se totiž nedá vyúčtovat ani „opravit“ účetní poznámkou.
Piráti přitom v minulosti ostře kritizovali praktiky spojené s érou ODS a tehdejšího primátora Pavla Béma. Varovali před koncentrací moci, klientelismem a prorůstáním politiky do městských firem. Dnes se ale ozývají hlasy, že sami sklouzávají k podobnému modelu – jen v modernějším, uhlazenějším balení.
Nejde přitom jen o jednu osobu nebo jeden případ. Kauza kolem Hřiba se stává symbolem širšího problému: co se stane s ideály ve chvíli, kdy narazí na realitu moci. A odpověď, kterou Piráti v Praze zatím nabízejí, není pro jejich voliče zrovna uklidňující.
Z někdejšího boje proti „strejcokracii“ se tak začíná stávat její až nepříjemně povědomá variace. Možná méně okatá, ale o to zrádnější. A pokud měl být právě tenhle typ politiky minulostí, dnešní vývoj naznačuje, že šlo spíš o dobře prodaný příběh než o skutečnou změnu.
REDAKCE / Zdroj: MSN / Titulní obrázek je ilustrační
