Kde se Praha nejvíce přehřívá? Nová storymapa ukazuje dopady tropických dnů.
Pražské léto přineslo desítky tropických dnů i nocí a znovu upozornilo na to, jak výrazně se město dokáže během horkých období zahřívat. Od května do září zaznamenala metropole 29 tropických dnů a 12 tropických nocí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) nyní představil storymapu Horko v Praze, která přibližuje rozdíly v teplotách napříč metropolí a ukazuje, jak lze získaná data využít při plánování města.
Za vyššími teplotami v Praze stojí mimo jiné takzvaný městský tepelný ostrov. Hustě zastavěná území během dne pohlcují sluneční záření a ukládají teplo do budov, silnic, chodníků nebo dalších zpevněných ploch. Večer a v noci pak toto teplo postupně uvolňují. Na rozdíl od zeleně přitom zastavěné plochy neposkytují stín a nepřispívají k ochlazování prostřednictvím odpařování vody.
K oteplování městského prostředí přispívá také lidská činnost. Teplo produkují například automobily, klimatizační jednotky nebo běžné domácí a další spotřebiče. Významnou roli má zároveň samotné uspořádání ulic a budov. Pokud zástavba brání proudění vzduchu, teplý vzduch se v ulicích déle udržuje.
Podle ředitele IPR Praha Ondřeje Boháče mohou být rozdíly mezi jednotlivými částmi metropole během tropických nocí výrazné. Zatímco v hustě zastavěných lokalitách, například na Starém Městě nebo v Holešovicích, mohou teploty v první části noci zůstávat výrazně vyšší, na okraji Prahy, například v Ruzyni, bývá chladněji. Rozdíl může podle něj dosahovat až sedmi stupňů.
Právě noční teploty jsou pro sledování městského tepelného ostrova zásadní. Zatímco během dne se rozdíly mezi jednotlivými místy mohou měnit v závislosti na slunečním záření a dalších podmínkách, po západu slunce začíná město postupně uvolňovat teplo nahromaděné ve stavbách a zpevněných površích. Hustě zastavěná místa se proto ochlazují pomaleji než zelené nebo otevřené části města.
Odborníci mohou přehřívání Prahy sledovat několika způsoby. Využívají například údaje z meteorologických stanic, satelitní snímky nebo digitální model PALM. Ten kombinuje meteorologická data s trojrozměrným modelem města a umožňuje dopočítat teplotu vzduchu i povrchů v konkrétních ulicích a lokalitách.
Takto podrobná data nemají sloužit pouze k popisu současného stavu. Mohou být využita také při rozhodování o budoucí podobě Prahy. Už během plánování nových čtvrtí lze například zohlednit rozmístění budov, jejich výšku a orientaci, množství vegetace nebo použité materiály.
„Díky podrobným datům o tepelném ostrově hlavního města můžeme už při plánování nových čtvrtí identifikovat riziková místa a dobře využívat adaptační opatření,“ uvedl Boháč. Podle něj lze už ve fázi návrhu pracovat například s vegetací, vhodnými materiály a barvami povrchů nebo s uspořádáním obytných bloků tak, aby byl zohledněn také pohyb vzduchu a výsledná teplota v ulicích.
Nová storymapa tak nepřibližuje pouze to, kde je v Praze během horkých dnů nejtepleji. Ukazuje také, jak mohou podrobná klimatická data pomoci městu připravit se na stále častější období vysokých teplot a zohlednit jejich dopady při budoucím rozvoji metropole.
Storymapa je dostupná zde.
REDAKCE / Zdroj a foto: TZ hl. m. Prahy
