Revitalizace pražských náplavek představuje podle autora projektu Petra Jandy jednotný architektonický a urbanistický celek, jehož budoucí úpravy by měly zachovat návaznost na původní návrh. Janda to uvedl v reakci na dlouhodobou debatu o dalším rozvoji náplavek a jejich právní ochraně z pohledu autorského zákona.
Pražští radní v minulém roce rozhodli, že se od původní koncepce revitalizace odkloní. Po kritice odborné veřejnosti, opozice i samotného autora však své stanovisko částečně přehodnotili. Poslední dvě takzvané kobky v nábřežní zdi mají být nakonec dokončeny podle původního Jandova návrhu. Město tím reagovalo na požadavky, aby byly rozpracované části projektu dokončeny v souladu s původní architektonickou vizí.
Podle radního Adama Zábranského (Piráti) však právní analýza magistrátu neukládá městu povinnost řídit se původním projektem při budoucích úpravách náplavek. Vedení města tak podle něj může o jejich dalším rozvoji rozhodovat samostatně.
Janda s tímto výkladem nesouhlasí. Upozorňuje, že i zmíněný právní posudek podle něj zdůrazňuje nutnost posuzovat jednotlivé zásahy do projektu z hlediska autorských práv. Podle architekta není cílem autorského zákona chránit pouze autora, ale také hodnotu veřejného prostoru a celistvost architektonického díla, které vznikalo řadu let a získalo řadu domácích i zahraničních ocenění.
Autor návrhu zároveň připomněl, že revitalizace náplavek nezahrnuje pouze známé kobky. Součástí celkové koncepce jsou také prvky technické infrastruktury, mobiliář, hygienické a provozní zázemí, protipovodňová opatření nebo plánované plovoucí lázně. Právě propojení těchto částí podle něj vytváří charakter místa a jeho dlouhodobou hodnotu.
Původní rozhodnutí města počítalo s vypsáním nových soutěží i na dokončení posledních dvou kobek. Hlavním důvodem byly rostoucí náklady na realizaci podle stávajícího návrhu. Následně však vznikl kulatý stůl za účasti politiků, odborníků a zástupců veřejnosti, po jehož jednání radní rozhodli o dokončení kobek podle Jandova projektu. Ostatní části usnesení však zůstaly beze změny, což znamená, že budoucí zásahy do náplavek nemusí na původní koncept navazovat.
Takový postup kritizuje nejen Janda, ale i předseda pražského hnutí ANO a opoziční zastupitel Ondřej Prokop. Podle něj město nerespektuje závěry společných jednání a znehodnocuje práci všech účastníků diskuse.
Revitalizace pražských náplavek začala v roce 2018. Celkové náklady projektu mezitím vzrostly z původně plánovaných 309 milionů korun na více než 470 milionů korun. Samostatná přestavba jedné z kobek na veřejné toalety má vyjít na zhruba 30 milionů korun. Podle Jandy je právě tato část technicky nejnáročnější, protože zahrnuje rozsáhlé technologické vybavení a napojení na síťové rozvody obsluhující Rašínovo nábřeží.
Pražské náplavky na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží patří mezi nejnavštěvovanější veřejné prostory v metropoli. Zejména v letních měsících jsou oblíbeným cílem obyvatel i turistů a po pravém břehu zároveň vede významná cyklotrasa A2.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
